Czech press photo

Začátkem ledna jsme místo do klubovny zašli na výstavu Czech press photo. Bohužel nás bylo opět poskromnu ?. Možná se mi to zdá, ale návštěva této výstavy, spolu s výstavou World press photo, by už mohla patřit k našim tradicím, ne?

Je to dobrá příležitost shrnout si dění loňského roku z objektivu našich fotoreportérů, a že se bylo na co koukat. Nejvíce mě dostala jedna černobílá fotografie, na které byl malý mentálně postižený kluk přivázaný na metr dlouhý řetěz jako nějaké zvíře. Fotku ještě více umocňovalo to, že chlapec byl nehorázně, ale obvykle vyhublý a zaostalý nejenom svou nemocí, ale i lidskou lhostejností.

Fotosérie rozjetých zvířat nebyla na pohled zvláště příjemná (málem jsem zvracela), ale jako dobrý nápad bych to ocenila. Vy, co jste ještě na téhle výstavě nikdy nebyli, tak se za rok nezapomeňte zvednout a jít se sami podívat.

Mezi smutnými fotkami najdeme, ale také snímky úsměvné, např.: nafouklé tváře pana Havla foukající do harmoniky (jestli si pamatujete tak takhle zahájil pan exprezident svou první konferenci po ukončení svého funkčního období).

Ale ještě než se zvednete dám vám pár rad na závěr. 1) nechoďte na výstavu hodinu před jejím koncem, nemuseli by jste si ji také stihnout pořádně prohlédnout a za 2) berte si sebou některý ze studentských průkazů nebo z vás mohou udělat nějakého dělníka, zedníka ve středních letech. Ráda vám to vysvětlí Pepsi :-).