Tentokrát na vlčácké schůzce

Jo, to jsem se v úterý ráno dozvěděl, že Šákul zaskakuje za Iva na schůzce a že by byl rád, kdybych přišel udělat s klukama zdravovědu. Tak jsem řekl, že si zkusím přesunout termín zkoušky a uvidím. Nakonec jsem dostal sám sebe do časového presu, ale stihl jsem to. Ještě po cestě do klubovny jsem musel změnit plán, protože mi Šákul zavolal, že přišli pouze Honza a Agent. Vlastně to nemělo být žádné překvapení...

Nejvíc mě ale překvapilo, že první půlhodinu až do mého příchodu se na schůzce nedělo nic! Pak jsem vysypal obsah batohu na stůl a začali jsme. Nejdřív jsem se zeptal, jakým způsobem zdravovědu dělali na společné schůzce, aby to nebylo zase to samé. Podle toho jsem se zařídil výběrem programové varianty. Střídavě si Honza a Agent vyměňovali role v ošetřování a v simulování zranění. Účelem zdravovědy je přece také umět zranění poznat, čili by ho měli umět předvést. Chvilku trvalo, než klukům došlo, že to není sranda. Že nechci, aby mi řekli: "Zalepím to náplastí", ale aby vzali náplast a tu červenou čáru na ruce mi "opravdu" ošetřili. Jakoby to bylo ode mne poprvé... Pak se do toho obezřetně pustili. Nemá asi cenu tady vypisovat, co udělali špatně, nechci tady kluky shazovat. Pravda je, že to byla katastrofa, na to že už by to měli mít v malíku (hlavně Agent). Ale podstatné je to, že nakonec si snad uvědomili, že něco jiného je poslouchat, jak se to má dělat, něco jiného to říkat a ještě těžší, že je to předvést, nepočítaje ani situaci, kdy je to "naostro". Věřím, že si ze schůzky něco odnesli (pokud ano, zaslouží naopak pochvalu), i když se při odchodu na mě tvářili opravdu kysele. Všehovšudy jsme stihli jenom zlomek zdravovědy, ale poctivě.

Na vlčácké schůzce jsem se ocitl ještě o čtrnáct dní později. Zase jsem byl žádán na poslední chvíli a přišel na ni pouze Racek. Rozhodl se zůstat a "projet" Stupání. "Než jsem odtrhl další dva listy z kalendáře", byla tu další schůzka. Tentokrát jsem se jenom pozdravil s Agentem a šel jsem domů. Agent slíbil místo schůzky pracovat na webových stránkách. O čtrnáct dní později jsem opět žádán, ale jistý pan I nedotáhl vše do konce a chudák Agent mě před schůzkou neuspěn prozváněl. Odhaduji, že byl nakonec stejně zcela sám. Toto je smutný příběh, ke kterému opravdu nejde nic říct. Snad jen že je to opravdu škoda.