Obecná opatření pro snížení nebezpečí

Clavis 1 - září 2003

Vojtovo bezpečnostní okénko

Vyhýbejte se potenciálně nebezpečným místům a společnostem, jako jsou místa známa zvýšenou kriminalitou, místa, kde i jinak soudní lidé ztrácejí své zábrany (bary, noční kluby, herny). Pokud musíte po městě chodit pěšky, snažte se nechodit sami a vyhýbejte se nebezpečným místům (průchody, podchody, temné uličky). V noci taková dobrodružství nepodnikejte raději vůbec.

Nepřijímejte návrhy na schůzky s cizími lidmi na neznámých nebo opuštěných místech.

Vyhýbejte se jakýkoliv konfrontacím - i zdánlivě nevinná hádka na ulici se může rozvinout do incidentu ohrožujícího váš život. Nevinně vyhlížející mladíček může být dosud volně pobíhající psychopat, který vás je schopen vystopovat a sužovat vám velmi promyšleně život opakovaným vytloukáním oken, kradením pošty, telefonováním vašemu zaměstnavateli a prořezáváním pneumatik auta jen za to, že jste se na něho v obchodě osopili, když vás předběhl ve frontě. V takovém případě vám nezbude nic jiného, než se odstěhovat, změnit zaměstnání, změnit si jméno, ostříhat a obarvit vlasy a začít úplně jiný život a ani tak si nebudete jisti, že jste unikli. Tato zdánlivě žertovná příhoda je ze skutečného života a může mít i mnohem závažnější průběh.

Nastoupivší "demokracii" si stále více jedinců vykládá jako povolení dělat vše, co si jen usmyslí, nebo co vidí v amerických akčních filmech, a ztrácí tak zábrany a poslední známky slušnosti. Hektolitry krve na plátnech kin, televizní obrazovce a monitorech počítačů činí z agresivity a násilí záležitost společensky akceptovanou, a tím boří křehké bariéry, které nedovolovaly šestnáctiletému výrostkovi surově ubodat osmdesátiletou paní kvůli 200 korunám na drogy. Je proto nejvyšší čas přejít v běžném denním životě ke zvýšené opatrnosti a důsledně se vyhýbat všem známým rizikům.

Omezte množství informací vydávané pro veřejnost na nejnutnější minimum (informace o vlastní osobě a jejím okolí, bydliště, pracoviště, zvyky, plány, pracovní a společenské povinnosti, přijatá nebo plánovaná bezpečností opatření a prostředky atd.). Veřejností je myšlen kdokoli mimo nejužší okruh rodiny a prověřených přátel a kolegů, protože právě z okruhu rádoby blízkých se rekrutuje největší množství informátorů pro nepřítele. Své rodině, spolupracovníkům a zaměstnancům zakažte poskytovat jakékoli informace o vaší osobě, rodině a práci cizím lidem. Co nejméně informací poskytujte pro různé ankety, výzkumné projekty, seznamy firem apod.

Vyhýbejte se modelovému (pravidelnému) chování, netrvejte za každou cenu na svých zvycích. Pravidelná trasa do práce, do školy, na nákup, pravidelné návštěvy klubů, restaurací, sportovišť, pravidelné společenské události mohou být značným zdrojem vašeho ohrožení, protože jste téměř jistě k zastižení v určitou dobu na určitém místě. Tyto pravidelné činnosti co možná nejvíce obměňujte. Navíc každá pravidelně prováděná činnost velmi snižuje pozornost a strhává do nebezpečné rutiny, kdy začínají být opomíjeny i nejzákladnější bezpečností opatření.

Snížení profilu a tím i snížení potenciálního nebezpečí lze dosáhnout zejména nenápadností, která zahrnuje několik základních opatření, jejichž dodržování je důležité. Je zbytečné svými výstřelky, nápadným chováním a vychloubáním na nepatřičných místech ohrozit své bezpečí.

Zdůrazňování výjimečnosti přitahuje nadměrnou pozornost, a to jak pouhých zvědavců, tak přirozeně i kriminálních živlů. Proto je nejlepším řešením omezit obecně přijímané vnější znaky bohatství, jako je bydlení v prominentních čtvrtích a navenek exkluzivních sídlech, používání vozidel nezvyklých typů a nápadného označení, parkovací místo označené jménem osoby nebo firmy, nákupy v nejdražších obchodech, nošení drahých šperků...

Pro zachování soukromí je vhodné nepřijímat žádné funkce, které jsou spojeny s vystupováním na veřejnosti, vyhýbat se nadměrným společenským aktivitám a pokud se již těmto událostem nelze vyhnout, snažit se být co možná nejméně nápadný vzhledem i chováním.

Při cestování není vhodné cestovat ve speciálně a na jméno vyhrazených odděleních, používat drahá nebo na zakázku vyrobená zavazadla a ta nesmí být označována jménem a adresou majitele.

Většina lidí se po celý život pohybuje ve stavu duševní nepřítomnosti (zkuste chvilku pozorovat třeba lidi v metru, autobuse, tramvaji, nebo jen sami sebe), kdy velmi málo vnímá své okolí. Pokud člověk chce dbát o svou bezpečnost, je třeba, aby přešel do stavu neustálé bdělosti, kdy si plně uvědomuje, co se děje v jeho blízkosti. Není jednoduché se této zvýšené pozornosti naučit, protože lidská mysl většinou jen povrchně těká od jednoho podnětu k druhému, zaznamenává pouze ty nejsilnější, nebo ty, které má naprogramovány zaznamenávat, a ostatní vypouští jako nepotřebné. Tak nám vlastně uniká velká část skutečnosti, kterou žijeme. K plné pozornosti je třeba přejít plánovitě a tento stav neustále cvičit.

Hloupý člověk se nad mým článkem pousměje, chytrý ho pochopí.

zdroj z odborné literatury

zpětvpředdomů