Ze života kutila - pračka

Život stále přináší nová úskalí a vždycky má v záloze něco nového s čím nemáte příliš zkušeností. Jeden takový překvapovák vám tady vylíčím. Na začátku to vypadalo jako banalita, jednoduchá rutina. Něco, co průměrně zručný muž zvládne levou zadní a ještě přitom stihne sledovat extraligové utkání hokeje svého oblíbeného týmu.

Došlo k výměně praček. Už ta výměna byla neobvyklá a měla vzbudit ostražitost - novější pračka byla vyměněna za starší. A teď bylo potřeba koupit a namontovat přívodní hadice pro vodu a odpadní hadici pro ten podivný roztok, který opouští pračku poté, co se čistá voda a prací prášek pobratří se špinavým prádlem. Koupit a našroubovat pár hadic na závity na vodovodním kohoutku a pračce mi přišlo tak banální, že jsem se rozhodl pro malé zpestření. Odpadní vodu z pračky povedu rovnou do sifonu umyvadla, aby hadice nemusela bimbat přehozená přes okraj vany. Komu by se pak také chtělo od toho sajrajtu po každém praní mýt vanu, aby nebylo životu nebezpečné se v ní koupat. Pro vyrážku si mohu dojít třeba do veřejného bazénu, že. No a tím jsem se pustil do krajů neprobádaných.

Stojím v Baumaxu mezi regály se sanitou a přemýšlím, který sifon je ten pravý. S odbočkou pro odpad z pračky jsem objevil dva. Rozdíl mezi nimi je deset korun, ale ať je prohlížím sebelépe, pořád mi připadají naprosto stejné. Po půl hodině tedy lovím v paměti nějaké dětské rozpočitadlo, abych se konečně pohnul dál. Doma vítězoslavně vybaluji hadice - sedí bezvadně. No co by se na tom také dalo zkazit, když jsem měl jednu sebou, abych to mohl porovnat a měl jistotu, že koupím správně. Úspěch mě povzbudil a tak jsem se šel navečeřet a hned potom jsem se vrhnul i na sifon.

První důležitá rada! Předtím, než budete rozebírat starý sifon, o kterém nevíte v jakém je stavu, nikdy nejezte! To, co se skrývá uvnitř (včetně smradu) působí lépe než všechny jiné metody k vyvolání zvracení. Když jsem znovu nabyl vědomí a sebral odvahu k návratu do koupelny (nevím, jak bych skončil, nebýt silné rýmy, která mi úplně ucpávala nos) a sifon jsem vyčistil, přišlo další velké překvápko. Ten krásný sifon, který jsem koupil je úplně jiný a do umyvadla namontovat nepůjde. Rada druhá: názvem zboží se rozhodně nenechte zmást. Sifon je potřeba vybírat hlavně podle jeho vzhledu, tvaru, velikosti, konstrukce a tak (nakonec jsem zjistil, že jsem si původně koupil sifon dřezový). Při druhé návštěvě Baumaxu jsem byl tedy ostražitější a to se vyplatilo.

Jak už víte z minulého čísla, stará česká přísloví o chválení případně přeskakování vycházejí z hluboké pravdy a mnohaletých zkušeností. I v prosinci jsem si to mohl ověřit. Asi to dělala ta odbočka pro napojení odpadu z pračky, kdo ví. V každém případě vývod ze sifonu, který se nasazuje na odpadovou rouru mizející následně kdesi ve stoupačkách byl o dva centimetry níž než tahle odpadová roura. Ach jo. A tak přišla ke slovu pilka a pilníky (bohužel nebyly k dispozici pilníky ani pilka na dřevo). Zkroucený pod umyvadlem jsem řezal a piloval a řezal a piloval. Jo, víte jaký kravál dělá opracovávání umakartové překližky pilníkem na železo? Hrozný, příšerný.

Hrubá síla nakonec zvítězila, takže následující den jsme poprvé zkusili pračku naládovat po okraj prádlem a spustili jsme praní. Bude kapat? Nebude? A jak bude fungovat odvod odpadu? Chodili jsme pračku, vodu a všechny hadice kontrolovat každou chvilku. Výsledek? Funguje to! Přes všechna úskalí se to nakonec podařilo. Radost nám trošku kazí už jenom pračka, kterou při ždímání nesmíme nechat bez dozoru...