Ženská sebeobrana

Clavis 1 - září 2003

Znásilnění, § 241 trestního zákona

1. Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutí jiného k souloži nebo k jinému obdobnému pohlavnímu styku nebo kdo k takovému činu zneužije bezbrannosti jiného, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.
2. Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavce 1 na osobě mladší než osmnáct let.
3. Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
   a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví, nebo
   b) spáchá-li takový čin na osobě mladší než patnáct let.
4. Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

Tolik citace zákona. Podle statistiky místního oddělení Policie České republiky Stodůlky dojde v Praze 13 průměrně každý měsíc k pěti znásilněním. Je potřeba si uvědomit, že tento průměr se vypočítává jen z ohlášených případů (mám obavu, že toto číslo může být daleko vyšší). I kdyby toto číslo bylo "pouhých" 5 znásilněných dívek za měsíc, nemohu se tomu smát. Na můj vkus je to mnoho.

Lidé kolem nás, jejich život často připomíná boj. A právě proto píšu tento článek. Součástí problematiky soupeření mezi lidmi je i sebeobrana a vedení boje z blízka, jako účelová disciplína, která slouží k ochraně života a zdraví každého z nás. Umět se bránit fyzickým napadáním se v současné době ukazuje jako stále aktuální potřeba.

Obecně lze uvést, že je rozhodně jednodušší se do reálně nebezpečných situací nedostávat, než rychlé a překvapivé útoky ve velmi krátkých časových úsecích řešit. Veškerá naše činnost by se měla zcela přesunout do oblasti taktiky. To znamená neusnadňovat útočníkům jejich záměry například špatným pohybem po ulici, špatným vcházením do domů a bytů. Respektovat vznik faktorů střetnutí, jako je nedodržení bezpečné vzdálenosti a dostatečného prostoru kolem sebe, snížení pozornosti a vnímavosti k okolí. Je potřeba neustále kontrolovat především ruce podezřelých osob, brát v potaz špatnou viditelnosti, vhodné úkryty pro vedení přepadů apod.

Veškeré sebeobranné techniky jsou v podstatě východiskem z nouze pro případy, že jsme se dopustili hrubé taktické chyby a nechali se zbytečně napadnout.Budete-li mít zájem, jsem schopný a ochotný ukázat a naučit Vás některé jednoduché sebeobranné techniky proti znásilnění, proti obtěžování opilými lidmi, pedofily, feťáky apod. Lidi se často smějí mým vráskám kolem problematiky znásilňování a obtěžování dívek. Je to legrace, ale jenom do té doby, dokut se něco nestane. Nevím, proč mezi lidmi panuje zhoubný a pro život nebezpečný mýtus: "mě se přece nemůže nic stát". Tento mýtus je však velikánský omyl. Je trochu paradoxní, že o pachatele zvlášť závažného úmyslného trestného činu se orgány činné v trestním řízení a stát dokonale postarají. Pachatel má lékařskou pomoc, ve vězení teplo, stravu, může vzdělávat - to vše zdarma. Nemusí pracovat.(Jen pro informaci 1 vězeň stojí daňového poplatníka za rok průměrně 1 000 000 Kč). Na druhou stranu oběť tohoto pachatele nikoho (stát) nezajímá. Je proto nezbytné, umět se ubránit.

Budu jedině rád, když napíšete na tento můj článek reakce do příštího čísla Clavisu. Jak už jsem výše napsal, bude-li o tuto problematiku zájem (nejlepší by byla nějaká skupinka), můžeme se domluvit, čas si udělám.

zpětvpředdomů