Milí roveři i všichni ostatní, kdo čtete tento článek!
Přeji vám, aby rok 2004 patřil k těm vydařeným, aby se vám splnily aspoň některé vaše sny a v neposlední řadě taky aby vám sloužilo zdraví!
To samé vlastně přeji i našemu středisku... Vaše osobní sny neznám, ale mám svou představu o snech našeho střediska:
Byla bych ráda, kdyby se v tomto roce podařilo získat víc dětí, kdyby všechny oddíly (včetně kmene) fungovaly co nejlépe, kdyby tábory proběhly bez problémů, kdyby na akce jezdilo a do tělocvičen chodilo vždy dost lidí, kdyby program všechny bavil, kdyby náš majetek se utěšeně rozrůstal a sloužil tak, jak má, kdyby všichni, kdo mají něco dělat, to dělali - rádi a dobře... Taky kdyby vztahy mezi námi byly dobré a kdybychom měli radost z toho, že se vidíme, a všechny spory řešili vstřícně... Dalo by se toho vymyslet ještě mnoho, ale byly by to samé kdyby - chyby.
To, jestli na konci roku budeme moci říct, že se tyhle sny staly skutečností, leží v rukou každého z nás. Na každém záleží, to si, prosím, uvědomte.
Ještě malé vysvětlení nadpisu - doufám, že tenhle můj projev je poslední ve funkci vedoucího střediska. Myslím, že je na čase, aby žezlo převzal někdo další. Já už jsem unavená z mnohaletého snažení a, jak trefně poznamenal v minulém Clavisu Divíšek, - "nejstarší vykopávka". Na podzim se bude konat střediskový sněm, který bude volit delegáty pro sněm okresní. Byla bych ráda, kdyby tento sněm zvolil i novou střediskovou radu. A taky doufám, že na tomto sněmu bude řada mladších a méně unavených, kteří budou schopni i ochotni něco dělat... Jinak myslím, že středisko skončí. Nevím, co si o tom myslíte vy, ale já si pořád myslím, že by to byla škoda... Píšu vám to takhle dopředu, abyste se na to mohli připravit - jednotlivě i společně.
Věřím, že to zvládneme.