Zpověď vola(ná i psaná)

Clavis 1 - září 2003

Už dlouho jsem přemýšlel, že napíšu nějaký článek o tom, jak se mi vede oddíl, až to nakonec právě teď udělám. Nechci ze sebe dělat nějakého chudáčka, ale jen poukázat na to, jak situace s oddílem Vlčáci vypadá. Nenapadá mě totiž už jiné řešení, když nepomáhá ani to, že za vámi chodím a se sepjatýma rukama prosím... Když už jsem se rozhodl takový článek napsat, okomentuji i fungování roverského kmene obecně, nehledě na to jak se daří vést ostatní oddíly našeho střediska.V jednom má Muwín pravdu, je s podivem, že se některým věcem ještě divím. A tak jsem si, jak vidím,vysloužil další přezdívku. Protože do poslední chvíle věřím...

Oddíl

Situace se má tak, že vedení Vlčáků znamená mě a Janka. To ale není stále úplný obraz. Mnohokrát mi roveři slibovali, že budou jezdit na výpravy, mnohokrát jsem jel s klukama úplně sám. A jaký je pak program? Snažím se zachránit co se dá a nemůžu tvrdit, že jeden člověk nemůže sám vést oddíl. Ale kdyby nás jelo víc, vracel bych se z takových akcí s pocitem dobré práce a nikoliv unaven. Sním o tom, že si na výpravách budu moci dát za chůze ruce do kapes a přemýšlet třeba o tom, jak je krásné počasí. Vědět, že program zrovna šéfuje někdo jiný. Nebo řipravovat svůj program, zatímco ostatní roveři hrají s klukama ufo... Takto se omezuji na hry, které nevyžadují delší přípravu. Někdy se také stane, že bych potřeboval já sám volný víkend (ať už z důvodu, že něco mám, že se potřebuju učit nebo proto, že si chci odpočinout po náročném programu uplynulého týdne), ale protože roveři nejedou, nezbývá mi než abych jel. Leda bych akci úplně zrušil, ale to nejde, když je ze strany Vlčáků zájem. Často mi potom chybí chuť a to se odráží na kvalitě programu na výpravě. A když bych pak chtěl jet na roverskou výpravu, která už dlouho nebyla, raději relaxuji doma (to je případ vandru na Brdy na konci listopadu).

V čem je zakopaný pes? V srpnu jsem rozesílal pozvánky na zahazovačku a s nimi i kalendář akcí na celý rok. Jsem přesvědčen o tom, že problém není v tom, že nemůžete na výpravu jet, ale v tom, že ani nevíte, že se nějaká výprava koná. Když vím o akci dopředu, spíše si na ni udělám čas, než když o ní nevím. O to smutnější je, že akce oddílu jsou vždy vypsány v Clavisu. Ale těžko o nich budete vědět, když polovina předplacených Clavisů zůstává ležet v klubovně. Někteří z roverů dokonce Clavis neodebírají vůbec... 9 Není nic jednodužšího, než si doma plánování (které vlastně vyšlo i jako příloha Clavisu) doma připíchnout nebo nalepit na dobře exponované místo. Pochopím, když někdo opravdu nemůže jet, ale jenom v případě, že mi to oznámí dostatečně včas, nebo když je nemocný. Pár dní před akcí se mi dostává na otázku: "Jedeš na výpravu, jdeš na tělocvičnu?" odpovědi: "Kdy?"... Jsem toho názoru, že kdyby jezdilo více roverů na výpravy, jezdilo by i více Vlčáků. Mnohokráte jsem vám také říkal, že oddílové rady, které prakticky nekonáme, můžeme uskutečňovat právě na výpravách. Oddílové radě říkáme přípravě programu na schůzky a další výpravu, nic hrozného se tedy za tímto označením neskrývá!!!

Moc si vážím toho, že se můžu co se týká schůzek spolehnout na Janka, ale také by bylo fajn, kdyby občas jel na nějakou výpravu a sdělil mi to sám od sebe. Také si vážím toho, že se mnou má Janek mnohdy více trpělivosti, než já s ním. Bobr se potichu vytratil. Nemám mu to za zlé, já sám mívám zaječí úmysly, a to jsem ve vedení oddílu kratší dobu. Ale Bobrova pravidelná účast na výpravách by měla cenu zlata. Honza a Padák teď vedou vlastní oddíl, ale na začátku roku jsme se domluvili, že budou jezdit s Vlčákama na výpravy, protože s prckama takové akce nebudou. Jestli se něco změnilo, tak bych to rád věděl. Popravdě řečeno, představoval jsem si i spolupráci s novým oddílem na poněkud jiné úrovni. Např. jde o ty tělocvičny. Přišel jsem s nabídkou (která by pomohla středisku snáze zaplatit páteční tělocvičny), mluvilo se o tom i na Střediskové radě, ale všechno selhalo právě na momentální nezodpovědnosti vedení nového oddílu. A o tom to asi celé je. O zodpovědnosti. Nejen za sebe, ale i za jiné. Nemůžu přece neustále za někým chodit a všechno mu připomínat, doprošovat se. Přesto to dělám. Ale to je asi také chyba... A pěkně Sisyfovská práce! Upozorňuji také, že jsem si s Janinou všechno vyříkal, takže nejsem jenom kecal, který pouze plísní...

Kmen

Něco o kmenu už jsem vlastně napsal výše, ale týkalo se to především kluků. Teď se více zaměřím na všechny a možná překvapivě i na starší členy roverského kmene.

Co mě vadí úplně nejvíc je, že jsem se poslední dobou na roverské klubovně nadřel až dost a mám pocit, že to bylo zbytečné. A to všechno přestože by bylo potřeba pustit se i do klubovny vlčácké. Např. dodnes nebyli postupně tři roveři schopní odnést z vlčácké klubovny zbytek koberce, který jsme pokládali na jaře! Ale detaily nejsou podstatné. V září jsem řekl, že "rekonstrukce" klubovny se zastavuje do té doby dokud budou dělníci, kteří opravovali v rondelu balkóny, chodit na záchod na chodbě. A taky do té doby, než někdo klubovnu uklidí a vyzdobí tak, aby vypadala jako řádná klubovna roverského kmene. Vím, že proběhla jakási domluva na říjnovém Clavisu, ale skutek utek a kromě srovnané skříně (Ťap) se vklubovně za dva měsíce nic neudělalo, ba naopak nepořádku přibylo. Ve chvíli, kdy byla asi poslední možnost zrekonstruovat záchod, se nikdo nepřihlásil. Další příležitost bude nejdříve v lednu příštího roku. Do té doby se v klubovně bude dál válet nářadí a materiál...

Mně je úplně jedno, kolik hodin strávím v roverské klubovně, ale za pomoc bych byl velice rád. Dneska nepůjdu do klubovny makat proto, že udělám něco pro rovery, ale kvůli tomu, aby neměly Parádnice pocit, že přestěhváním do naší klubovny prohloupily...

Když už jsme u práce, tak s obalama na sekerky to dopadlo tak, že se mi nikdo z mladších neozval. Kdyby se nemuselo při vaření topit dřevem, tak bych vám na táboře nedal sekeru do ruky. Asi byla chyba, že jsem nevytvořil nákres, jak na to. Pokusím se to napravit a vyvěsit ho v klubovně.

Další věc je IPA, která naprosto neplní svoji funkci. Nepomůže ani to, když všechny v klubovně upozorním na to, aby se na ni nezapomněli napsat. Stejně drtivá většina odejde a vykašle se na to. Možná by bylo řešením, kdyby se na IPA psali i ti, kteří vědí, že na akci nemůžou (k tomuto jsem učinil patřičné kroky, viz. Výše v Clavisu). Tak by bylo vidět, komu je IPA ukradená a komu ne. Nebo spíše komu je kmen ukradený a komu ne. Když mi ségra doma řekne (doufám, že mi tuhle poznámku nebude vyčítat), že jí roveři nezajímaj, protože se nedokážou sejít a všude kolem slyším, jak po společných chvilkách nijak zvlášť netoužíte, tak mě mrazí po zádech! Podobné je to se Symbolem moci - nikdo jím nechce být nebo jím nedokáže být na 100%, tak proč ho vlastně máme? Minimálně proto, abych já dostal (se zpožděním) seznam akcí, na které alespoň pár lidí přijde (např. výstava hendikepovaných malířů v listopadu nebo čajovna v říjnu).

Když bych měl všechno shrnout, tak musím důrazně připomenout, že se mi "nelíbí" ani přístup starších, stále činných členů našeho střediska. Je pravda, že kmen je převážně kmenem mladších roverů a že oni se musí snažit. Ale z toho co vidím a slyším, mám pocit, jakoby se od toho ti starší mnohdy zcela distancovali. A to není dobře. Nemusíte s tím souhlasit, ale alespoň nějaká angažovanost (všech) je kmenu prospěšná a motivující. Jsem přesvědčen o tom, že podobně smýšlí např. Muwín, který pro rovery neúnavně pořádá akce a stejně tak zarytě píše články do našeho časopisu. Prosím, abyste nezaměňujme angažovanost ke kmenu za angažovanost ve středisku. Pravda je, že je to časově náročné a nechci soudit. Možná skutečně všichni přestali mít alespoň trošku volného času.

Nedělám si iluze o tom, že tenhle článek něco změní. Jediný můj zájem na tom, aby fungoval kmen je v tom, že právě mladá část kmene by se měla stát našimi následovníky - skautskými činovníky (FUJ!). A to souvisí s mírou angažovanosti nás starších (a nejstarších vykopávek jako Marky :). Roveskému kmeni chybí pevná ruka vůdce, nebudu zapírat, že se ji čas od času snažím, bohužel bezvýsledně, zastoupit - snažím se, aby se daly některé věci do pohybu . Ale mám i tak svých starostí dost a i kdyby kmen měl rázného vůdce, bez snahy všech ostatních by nic nezmohl.

Čeho se nejvíc obávám? Mně se možná podaří předat vedení oddílu někomu dalšímu, snad Jankovi. Jsem rozhodnut pak postupovat stejně jako Muwín a oddílu nadále pomáhat. Ale nedokážu si představit, kdo přijde za této situace potom... A kdo bude vést středisko? Kdo bude dělat střediskové účetnictví? Kdo bude...???

Je mi líto, že Clavis zaplňuje tento měsíc tolik negativních článků (Je vůbec negativní článek, ve kterém je snahou bez emocí vyložit nepříjemnou pravdu a změnit tak poměry k lepšímu?) , ale nenazírejte na můj příspěvek jako na kritiku, nýbrž jako na snahu, snad ne marnou, postrčit naše středisko k lepším zítřkům... Myslím, že jsem se pro tento rok ve "výtkách" vyčerpal..

zpětvpředdomů